V tomto případě se nejedná o nebezpečí úrazu elektrickým proudem, ale nebezpečí spojené s odpovědností za provedenou práci. Tato odpovědnost může v některých případech spadat až do působnosti zákona 412/2002 (úplné znění zák.140/1961 Sb. trestního zákona ), a to zejména:

dle § 223 : " kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, nebo uloženou mu podle zákona bude potrestán ..." ,

dle § 224 odst.(1): "kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán ...

odst.(2): "odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let nebo peněžitým trestem bude potrestán pachatel, spáchal-li trestný čin uvedený v odstavci (1) proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, nebo uloženou mu podle zákona".

Pro škody na majetku pak platí § 257 Poškozování cizí věci:

(1) "Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, nebo zákazem činnosti, nebo peněžitým trestem..."

(2) " Odnětím svobody na dvě až osm let bude pachatel potrestán způsobil-li způsobem uvedeným v odstavci (1) škodu velkého rozsahu".

Proto by se odpovědnost za vyprojektovanou, fyzicky dodanou nebo zrevidovanou elektroinstalaci v LPS neměla nikdy podceňovat.

Zákonná ustanovení uvedená v dalším textu neplatí pouze pro ochranu proti blesku a přepětí, ale pro jakoukoli profesní činnost a to nejen v elektrotechnice, jíž se blíže zabývám.

Elektroinstalace včetně systému ochrany před bleskem LPS nejsou podle právních předpisů jako celek výrobky. Jsou však souborem navzájem koordinovaně spolupracujících komponent, které již jednotlivě výrobky jednoznačně jsou.

Na tyto výrobky se již vztahují všechny zákony, týkající se výrobků, a jak bude dále vysvětleno na textu zákonů, přeneseně pak i na celou elektroinstalaci včetně LPS se všemi právními důsledky.

Asi nejdůležitějším zákonem v tomto smyslu je zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků.

Právě jeho §5 Povinnosti osob při zajišťování bezpečnosti výrobku uváděného na trh a do oběhu je klíčový pro rozšíření platnosti právních předpisů nejen na samotné výrobky, protože v odst.(6) je uvedeno:

„Pokud i další osoby v dodavatelských vztazích při nakládání s výrobkem negativně ovlivní jeho bezpečnost tak, že výrobek neodpovídá požadavkům na bezpečnost podle §3 odst. 1 a 2, jsou povinny zabránit uvedení takového výrobku na trh a do oběhu.".

Co jiného než nakládání s výrobkem v dodavatelských vztazích dalšími osobami (mimo výrobce) je projektování, montáž či revize elektroinstalace a LPS ?

§3: Obecné požadavky na bezpečnost výrobku

„Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí, nebo jehož užití představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob pouze minimální nebezpečí při správném užívání výrobku přičemž se sledují zejména:

Důležitá jsou v odst.(1) formulace: "za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití" , dále pod písmenem a):"vlastnosti výrobku, ... ... včetně vymezení prostředí užití.."

Pro LPS jsou rozumně předvídatelnými podmínkami především přepětí, jimž může být výrobek vystaven. Z vlastností výrobku nás v tomto smyslu zajímá především impulsní výdržné napětí.

Ta jsou dána jednak ČSN EN 60664-1 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí - Část 1: Zásady, požadavky a zkoušky (kategorie přepětí) a jednak přímo pro elektroinstalace ČSN 33 2000-4-443 Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím čl. 443.4 Výběr zařízení v instalacích:

"443.4.1 Zařízení musí být vybráno tak, aby jmenovité impulsní výdržné napětí nebylo nižší než požadované impulsní výdržné napětí uvedené v tabulce 44B".

Řada výrobců elektrotechnických přístrojů již ve svých katalozích uvádí v technických parametrech i kategorii přepětí dle ČSN EN 60664 (IEC 60664).

Jak je z tabulky patrné, přepětí nepřesahující impulsní výdržné napětí pro požadovanou kategorii přepětí výrobku nelze za běžných rozumně předvídatelných podmínek dosáhnout jiným způsobem než důsledným použitím vnitřní LPS se svodiči přepětí. Vystavení výrobku vyššímu přepětí než udává jeho kategorie přepětí dle ČSN EN 60664 se rovná snížení bezpečnosti výrobku.

Za zvýšenou pozornost stojí i ustanovení pod písmenem b):"vliv na další výrobky, jestliže lze důvodně předpokládat jeho užívání s dalším výrobkem". Tato formulace rozšiřuje odpovědnost za škody nejen na vlastní objekt, ale i na všechny v něm obsažené elektrospotřebiče a následně i za škody vzniklé v souvislosti s jejich poškozením nebo nesprávnou funkcí, protože připojování elektrospotřebičů do zásuvek je důvodně předpokladatelné.. Škody, např. na drahé audiovizuální technice, nebo na datech ve IT-technice, mohou několikanásobně překročit cenu vlastní elektroinstalace.

Za pozornost rovněž stojí i odst.(2) , který zní:

„Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu
a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázaná a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Pokud pro výrobek takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný výrobek ten, který splňuje požadavky českých technických norem nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh.

Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnosti jiných výrobků představujících nižší stupeň rizika není důvodem k tomu, aby nebyl výrobek považován za bezpečný“.

Na málokterou skupinu výrobků jsou vydány právní předpisy nebo mezinárodní smlouvy. Ale téměř na všechny výrobky nebo odborné činnosti existují normy. Formulace uvedená v odst.(2) defakto uzákoňuje povinnost dodržování norem. Ale ne jako neměnného postupu, který je nutný přesně a nekriticky dodržet. Ustanovení norem se považuje za povinnou minimální bezpečnostní úroveň. Je tedy možné postupovat jiným způsobem, který však musí být nejméně stejně bezpečný, jako postup nebo provedení uvedené normami.

V případě jakýchkoli problémů je pak na dodavateli prokázat a obhájit úroveň bezpečnosti jim použitého postupu nebo provedení. To je samozřejmě mnohem jednodušší, bylo-li postupováno dle norem.

Pozornosti by nemělo ani uniknout, že nejen řešení v normách je považováno za minimum bezpečnosti, ale pokud normy pro daný výrobek a jeho použití neexistují, nebo jsou příliš zastaralé, považuje se za minimální úroveň bezpečnosti stav vědeckých a technických poznatků v době realizace stavby a jejich instalací.

Mohlo by se tedy stát, že u škod vzniklých na objektu realizovaném po 1.5.2001 (tedy od doby platnosti zák. 102/2001 Sb.) a jeho vybavení, by plnou odpovědnost nesla realizační firma, pokud nezřídila v objektu žádnou vnitřní ochranu proti přepětí. V této době sice ještě nebyly přijata ani EN 62305, ale poznatky, které soubor ČSN EN 62305 shrnuje byly již delší dobu před přijetím zákona 102/2001 Sb. publikovány v odborném tisku a na různých elektrotechnických seminářích.

Samozřejmě netvrdím, že výše uvedené je jediný možný a vyčerpávající výklad. Vykládat závazně zákony je v ČR oprávněn pouze soud, který tak obvykle činí až u konkrétního případu. Záleží tedy jaký soudce, žalobce, obhájce a soudní znalci se na konkrétním případě budou podílet. Pravděpodobnost, že dojdou ke shodným závěrům s mými je však značná.

Povinnost zřídit LPS není u všech objektů. O její realizaci na většině soukromých objektů rozhoduje investor (vlastník, provozovatel, apod.). Je ale povinností dodavatele jej seznámit (prokazatelně – tedy nejlépe písemně) s možnými riziky tak, aby se mohl kvalifikovaně sám rozhodnout, je-li investice do LPS pro něj přijatelná a na jaké úrovni, a jakou úroveň vlastní odpovědnosti za škody (spoluúčast) je ochoten převzít sám na sebe. I toto rozhodnutí investora je nanejvýš vhodné mít prokazatelně zaznamenáno. Časem se možná tyto doklady stanou i podkladem pro sjednávání výše pojištění objektu a spoluúčasti pojištěnce.

[ Domů ] [ Nahoru ]